Zajímavosti z OH – 2. část

Bez nějakého většího zdržování se rovnou pustíme do dalších zajímavostí, které nám přinesly uplynulé zimní olympijské hry, a že jich nebylo vůbec málo.

Během štafety otcem

Jako by získal Martin Jakš, s českou běžeckou štafetou, zlatou olympijskou medaili. Asi takové pocity mohl pociťovat český běžec, když se po závodě dozvěděl, že se stal podruhé otcem. Celému týmu se bohužel obhajoba bronzové medaile z Vancouveru vůbec nepovedla a skončil až na osmém místě, ale tato radostná zpráva aspoň pro něj určitě vyváží určité zklamání ze závodu. Už druhá dcera se mu narodila přibližně pět minut po tom, co vyběhl na svůj běžecký úsek a narození dcery komentoval s úsměvem: „Tak já se stal během závodu podruhé tátou… To mám tři šikovný holky! To je můj největší úspěch, teda druhej“. My už můžeme jenom popřát, aby byly všechny tři Jakšovi holky zdravé a šťastné, a přejeme samozřejmě to samé i českému reprezentantovi Martinovi Jakšovi samotnému.

Z vozíku pro tři medaile

Zdraví bylo právě to, co našemu nejúspěšnějšímu olympionikovy ze Soči Ondřejovi Moravcovi v mládí chybělo. Už v dětství, když mu bylo deset let, mu lékaři diagnostikovali Perthesovu nemoc, která zapříčiňuje rozpad kyčelního kloubu, což ve zkratce znamená, že jeho kloub neregeneroval. Následovaly pravidelné kontroly a hrozila mu endoprotéza. Doktoři mu oznámili, že může jenom rekreačně jezdit na kole či plavat. Moravcovi se však tato možnost vůbec nelíbila a za nevědomosti lékařů začal vrcholově sportovat, a když si všiml, že se nic neděje, normálně zvyšoval tréninkové dávky. Stal se vlastně malý zázrak a od té doby neměl vůbec problémy, a tak se spolu s ním můžeme radovat ze tří olympijských medailí.

Peklo pro servismany

Mluví se hodně o úspěších českých sportovců a především biatlonové výpravy, ale nesmíme zapomenout i na lidi v pozadí, kteří nejsou vždy při těchto úspěších vidět. Od začátku OH si čeští závodníci nemůžou vynachválit práci německého servismana Daniela Müllera, který se jako ostatní musel vypořádat s často měnícími se podmínkami v Krásné Poljaně. Mlha, chlad, teplo, vlhko či odklad závodů, na to vše museli být připraveni reagovat servismani jednotlivých týmů. Z toho důvodu měli pro český tým připravených 26 variant vosků. Jak sám Daniel Müller říká, zažil nejtěžší období v sezóně: „Podmínky jsou specifické, vyčerpávající, nikdy nevíte, jaký sníh bude, což je hororový scénář,“. Také se musel potýkat s nedostatkem spánku, ale sám s úsměvem dodává, že pro něj není problém nespat, neboť je otcem dvou malých dětí. Česky zatím moc dobře neumí, ale čemu rozumí přesně a udělá mu vždycky radost, je jak sám říká, když trenér do vysílačky hlásí: „NULA, NULA, NULA“.

Nejvyšším a nejtěžším

Kdopak se může pyšnit takovým přídomkem? Zkušené znalce a fanoušky zaručeně hned napadne jméno slovenského hokejisty a kapitána Zdena Cháry a nebudou se mýlit. Tento zkušený obránce měří 206cm a váží 117kg a byl tak nejvyšším a nejtěžším účastníkem OH v Soči (Martin Hanzal 198cm a Jaromír Jágr 104kg). Na opačném konci jsou krasobruslaři Narumi Takahašiová a Liam Firus, kteří měří pouhých 146cm (Šárka Pančochová se 159cm) a rychlobruslařka na krátké dráze Anna Seidelová a lyžaři Chiara Hölzlová s Olexandrem Okipňukem, kteří váží jen 43kg (Martina Sáblíková 53kg). Pro doplnění nejstarším účastníkem byl sjezdový lyžař Hubertus von Hohenlohe, kterému bylo 55let (Petr Nedvěd 42let) a nejmladšími byli patnáctiletý snowboardista Ajuma Hirano, skokanka na lyžích Gianina Ernstová a česká krasobruslařka Elizaveta Ukolová.

Kanadská lednice a 100 000 kondomů

Všechny Čechy určitě zaujala také zpráva o tom, že se v kanadském olympijském domě nachází lednice, která se otevírá jenom po naskenování kanadského pasu a následně vám vydá pivo zdarma. Tato akce byla součástí reklamní kampaně pivovaru Molson. Bylo tedy nesmírnou výhodou mít nějakého Kanaďana za kamaráda, a kdo neměl, se z plných sil snažil tuto skutečnost napravit.

O jiné kampani se mluvilo již před zahájením OH, a to o zapojení Mezinárodního olympijského výboru do prevence HIV a AIDS. Z toho důvodu organizátoři her obstarali pro účastníky celkem 100 000 kusů kondomů, což je v přepočtu 35ks na hlavu (když počítáme jenom závodníky a ne doprovodné členy výprav). Přičemž celé hry trvaly 17 dnů, tak můžeme jenom doufat, že nezůstal ani jeden kondom nazbyt. Na předešlých hrách v Londýně jich bylo rozdáno rekordních 150 000ks, v Sydney roku 2000 museli dokonce 20 000ks přiobjednávat, neboť rozdaných 70 000ks nepokrylo poptávku a stejný problém museli organizátoři řešit i na ZOH ve Vancouveru 2010, kdy nestačilo rozdaných 100 000ks.

Zaujala vás snad jiná věc na OH v Soči?

napsal: Petr Mácal