Jak ovládnout kravaty aneb Lehká exkurze do světa pánské elegance, noblesy a stylu
Který z mužů by neznal ten pocit bezmoci, když je nucen navštívit nějakou společenskou událost, nebo se zúčastnit jednání, při kterém je naprostou společenskou nezbytností kravata.
Mnozí tento elegantní doplněk berou jako nutné zlo, pro mnohé je odznakem jejich „stavovské cti“.
Najdou se jedinci, kteří mají pocit, že jim barevný klenot na krku přiškrcuje přívod vzduchu do plic a jmou se jí odkládat ihned, jak to příležitost dovolí. Ať tak či tak, muž opatřený kravatou nabývá podobné aureoly jako korunovaný král.
Po staletí se na krku pánů objevovaly nejrůznější šátky, které měly primárně za úkol chránit svého nositele. Kravata v moderním pojetí se objevuje kolem roku 1635, kdy ve Francii vládl král Ludvík XIII. V roce 1637, kdy v celé Evropě zuří třicetiletá válka, se na královském dvoře objevují chorvatští vojáci jdoucí podpořit krále Ludvíka. Součástí jejich stejnokroje byl i charakteristický barevný šátek z nejrůznějších materiálů.
Pro tyto vojáky se vžilo označení la Croate (Chorvat). Z tohoto výrazu se posléze odvodilo slovo la cravatte. A kravata byla na světě. Nejprve se stala součástí uniformy francouzské armády, aby se její nošení rozšířilo do celého světa. A v nejrůznějších modifikacích je součástí šatníku elegánů dodnes.
Co se týče technických parametrů, tak nejprve délka. Pohybuje se v rozmezí 130 – 170 centimetrů. Co se týče šířky, i tady se objevují nejrůznější varianty. Od užších kolem 5 centimetrů, až po ty široké s 10 centimetry. Kravaty jsou zhotovovány z látky o tvaru souměrného čtyřúhelníku. Jedná se prakticky o zužující se trubici, která je šitá po rubové straně. Po dokončení se obrátí na líc. Konečného tvaru pak docílíme přežehlením. Zadní strana širšího konce bývá opatřena poutkem, aby po uvázání užší konec neplandal.
Nejčastějším materiálem, ze kterého se vázanky vyrábí, je hedvábí. Lehké, elegantní, výrazné. V současné době mu více než zdatně konkuruje polyester, který je jednak cenově dostupnější a navíc déle drží svůj tvar a nemačká se. Někteří módní odvážlivci se vrhnou do experimentování s méně tradičními surovinami, jako je například vlna, plast nebo dokonce dřevo. Ale ty patří spíše do říše kuriozit.
Poměrně široký prostor pro fantazii skýtá barva. V tomto ohledu je nutno rozlišit, zda si vázanku pořizujeme pro spíše společenské účely nebo jako doplněk k obleku určenému pro pracovní jednání. Anebo zda bude jen součástí volnočasového outfitu, který se vyznačuje uvolněností a hravostí.
Elegantní a decentní oblek vyžaduje rovněž kravatu podobného ražení. Nevylučují se výraznější barvy, jako červená, fialová, nebo žlutá. V případě výraznější barvy se ale nedoporučuje výraznější vzor. Přílišná nápadnost by mohla být na škodu. Barva naprosto postačí. Naopak například holubičí šeď nebo lila by bylo možno doplnit lehkým vzorkem – proužkem, kostičkou nebo květinovým motivem. Pokud nosí pán i kapesníček v kapsičce obleku, je samozřejmé, že bude ve stejném provedení jako kravata, aby vytvářela harmonický celek.
Méně formální prostředí, jako uvolněnější pracovní kolektiv nabízí nesrovnatelně více možností pro kreativní duše nebo dobrodruhy s fantazií. Zvířátka, originální nápisy, nejšílenější kombinace barev a ornamentů. Které vymyslí pouze majitel nejbujnější fantazie. Takovou kravatu rozhodně nikdo nepřehlédne stejně, jako jejího majitele.
Kravatu máme vybranou, zakoupenou. A teď nastává klíčový problém. Uvázání. Nejeden muž zažil situaci, kdy bezradně stál před zrcadlem a snažil se marně vytvořit cosi alespoň trochu estetického z vázanky, která se chovala jako živé a nepolapitelné hádě. Pro jeho zkrocení používá mnoho mužů manželku, nebo tatínka. Přitom vázání kravaty není zase takový problém.
Samotných uzlů, které lze uvázat, je téměř nekonečný počet. Záleží pouze na šikovnosti a kreativitě majitele. Pro běžné denní nošení stačí následujících pět :
Obsah článku
Nejoblíbenější obleky
Long ( Four in hand)
Nejčastěji používaný typ uzlu, který se hodí spíše pro širší typy kravat a ke košilím, které mají límečky blízko sebe. Vhodný je rovněž pro kravaty s výraznými vzory. Nejjednodušší na uvázání a také z existujících uzlů nejstarší. Své pojmenování získal podle formanů v 18. Století v Anglii, kteří si pomocí něj vázali šátky na ochranu před větrem a zimou. Jednou rukou si vázali šátek a ve druhé drželi otěže. Dva koně – čtyři otěže. Proto four in hand.
Windsor full
Rovněž tento typ uzlu pochází z Anglie. Své jméno získal po Edwardovi VIII., anglickém králi, který po své abdikaci získal titul vévoda z Windsoru. Jedná se spíše o slavnostní typ vázání. Uzel je širší a hodí se pro do košil, které mají límečky daleko od sebe. Nedoporučuje se příliš vázat ko an úzké kravatě. Je symetrický a rozměrný. Na širší kravatě vynikne více.
Windsor half
Méně formální přesto velmi elegantní varianta klasického windsoru. Hodí se do košile se středně širokým límečkem. Je dokonale symetrický a jeho nositel budí dojem sebevědomé individuality a úspěšného selfmademana.
Manhattan
Jeden z menších, méně formálních asymetrických uzlů, který je určen pro košile s úzkým až středně širokým límcem. Jeho uvázání je velmi jednoduché, takže nezabere mnoho času a je ideální pro pány, kteří ráno spěchají.
Pratt (Kent)
Jeho trojúhelníkový tvar někdy používá klasický four in hand. Je ale pravidelnější a elegantnější. Váže se pouze jedním obalením kolem kravatového uzlu. Hodí se tedy i pro kratší kravaty. Díky tomu, že je zřetelně menší, doporučujeme kravaty ze silnějších materiálů. Jinak by byl uzel příliš malý a nevýrazný.
Toliko lehká exkurze do světa pánské elegance, noblesy a stylu, který umí pozvednout a i z obyčejného chlapíka z ulice udělá gentlemana zdobícího nejnoblesnější oslavu, nebo jednání obchodní komory. Kravata zkrátka není variantou oprátky. Je to šperk. Tak vzhůru na něj.
