Je potápění rizikové? Přečtěte si, co se vám může přihodit v hlubinách…
Vodní hladina tvoří pomyslnou a zároveň reálnou bariéru mezi dvěma zcela jinými světy. Jakmile přes ni proniknete do ticha moře či oceánu, necháte za sebou svůj dosavadní život. Čekají na vás nové a dosud netušené zážitky. Kromě úchvatné podívané a bezkonkurenční relaxace také potenciální rizika. Ačkoliv bychom z patra vyjmenovali deset rizikovějších sportů, ve vodě jeden nikdy neví.
Barotrauma neboli problémy s tlakem
K nejčastějším zdravotním komplikacím, se kterými se potápěči potýkají, patří tzv. barotrauma. Termín označuje stav, kdy se následkem tlakových rozdílů poškodí tkáně či orgány. Změny tlaku mohou při potápění v extrémních podmínkách zapříčinit například ušní barotrauma. Poznávacími znaky jsou bolesti v uchu, závratě, krvácení z ucha, zvonění a celkově horší sluch.
Barotrauma může postihnout také nosní dutiny či plíce. A právě plicní barotrauma potápěče ohrožuje zdaleka nejvíce. K poškození plic sice nedochází příliš často, ovšem příjemné nejsou ani dušnost a bolesti v oblasti hrudního koše. V horším případě se trhá plicní tkáň a vzniká pneumotorax (do plic se dostává vzduch). Potápěč by proto nikdy neměl zadržovat dech.
Potrápit vás může i dusík
V souvislosti s riziky potápění se obvykle zmiňuje také kesonova neboli dekompresní nemoc. Může nastat v případě rychlého sestupu směrem k vodní hladině a na vině je změna skupenství dusíku. Plyn vlivem vyššího tlaku zkapalňuje a ukládá se v orgánech a tkáních. V praxi se „choroba potápěčů“ projevuje poruchami vědomí, euforií, ale také bolestmi svalů, kožními vyrážkami a při vyšší koncentraci dusíku pak bolestmi hlavy a zmateným jednáním. Ojediněle dokonce i smrt. Jedinou možnou prevencí je plynulý výstup s pravidelnými přestávkami.
Pozor – dekompresní nemoc může nastat i v menších hloubkách, vždy si proto sjednejte připojištění pro potápění do 40m hloubky.
Potápění je jen pro zdravotně způsobilé
Veškerá rizika související s potápěním lze do značné míry eliminovat. V prvé řadě je vhodné podstoupit lékařská vyšetření. A samozřejmě absolvovat kurz pod dohledem zkušeného instruktora.
Minimálně dvanáct hodin před ponorem nepožívejte alkoholické nápoje a nikdy nepřeceňujte své možnosti. Zároveň neprovádějte ponor bez sjednaného pojištění pro potápěče – protože ve vodě se může přihodit ledacos.