Život v Londýně

Jmenuji se Gabriela a přispívám zde svými články. Proto bych vám ráda napsala, něco málo o mých zkušenostech spojených s životem v Londýně. Názory Čechů a Slováků, žijících v Londýně se mohou různit. Protože každý je jiná osobnost, prošel si jinými situacemi a mohl se setkat s jinými lidmi.

Na tohle téma už bylo napsáno spoustu článku a příběhů, každý se od sebe liší. Je to dáno tím, že každý snáší jinak změny a také je to podmíněno přípravou. Pokud se vydáme do zahraničí bez plánu a pořádné angličtiny, můžeme si způsobit spoustu duševních šrámů. To byl i můj případ a nemyslím si, že by byl zcela ojedinělý. Pokud jede člověk do zahraničí s tím, že má domluvenou práci, bydlení a umí jazyk, má docela vystaráno. V jiném případě se vám může stát, že to za měsíc, dva či pět vzdáte a vrátíte se domů. Je to ohromná změna, kterou člověk snáší různými způsoby. Osobně jsem byla zvyklá z domů na bydlení, které zajišťovalo veškerý komfort. Velký byt, myčka na nádobí, moderní pračka, luxusní lednice se zásobníkem na led a juice, lékař po ruce, úřady v dosahu, rodný jazyk, kterým jsem se všude dorozuměla a spoustu dalších věcí, které si absolutně člověk neuvědomí, protože je považuje za běžné a samozřejmé. Měla jsem úžasnou práci, jako mediální konzultant a své zaběhlé rituály. Pro život v zahraničí, jsem se rozhodla na rychlo a důvod byl prostý „láska“.

Procitnutí

Dokud se neocitnete v cizí zemi, bez lékaře s nutností oběhat úřady, sehnat práci a zajistit si bydlení, mnohdy vám to nedojde. Od hrníčku na kafe, příborů, peřiny až po skříň a postel. Rozdíl také hraje důvod, proč jsme do zahraničí vůbec jeli. Zda makat, šetřit, rvát si od pusy nebo trochu žít a cestovat. Každý člověk, než se vydá za hranice svého domova, by měl toto všechno uvážit. Po třech letech, kdy má noha nespočinula na české domovině, to vidím vše úplně jinak, než před zmíněnými třemi lety. Několikrát jsem si chtěla sbalit kufr a utéci. Bez angličtiny nemáte moc dobré vyhlídky na nalezení dobré práce. Jestli jsem v ČR měla někdy zajímavé zaměstnání, tak UK pro mě znamenal kariérní pád na ústa. Vydělala jsem si sice víc peněz, ale za jakou cenu? První rok v jedné cimře udělané z garáže. Pro starou rozvrzanou pračku nebylo místo, tak stála pod přístřeškem garáže venku. Druhý rok bydlení v pokojíčku, kde se člověk sotva otočil, na baráku plném lidí. O sociální zařízení a kuchyň, se musíte dělit s dalšími spolubydlícími, a ne každý je čistotný. Další rok malé studio a konečně přichází na řadu větší přízemní byt se zahradou. Dokonce máme kočku a žijeme docela na úrovni.

Co mi to dalo a co mi to vzalo

Občas přemýšlím, že mi počáteční stres vzal několik let života. Na druhou stranu mi Anglie upevnila vztah s přítelem a uvědomila jsem si hromadu věcí, nad kterými jsem nikdy nebyla nucena přemýšlet. Začala jsem si vážit maličkostí a především vlastního zdraví. Pozvolna pronikám do úplně jiného světa. Poznávám zajímavé lidi a kultury. Čas, který jsem měla, jsem mohla využít ve svůj prospěch. Začala jsem psát a dělat jiné věci, na které jsem jinak nikdy neměla prostor. Psaní mě bavilo už dávno, ale až teprve nyní mě napadlo, že se může stát zdrojem mého výdělku. Zde bych mohla potvrdit, že skutečně platí pořekadlo „ve všem špatném, je i něco dobrého“. Začínala jsem zde jako pokojská v luxusním hotelovém řetězci, přesto to bylo nešťastné období, kdy jsem pocítila nadřazenost, některých lidí, kteří dostali funkci, přitom se dalo spekulovat dlouze o jejich inteligenci. Později jsem se dostala i k zajímavým lidem jako je například malířka, která měla úžasný ateliér ve skvělém domě, plném dětí, zvířat a lásky.

Jací jsou vlastně Angličané

Především jsou to lidé, stejně jako všichni ostatní. A tak, jak se praví v ČR jiný kraj, jiný mrav i zde platí toto pořekadlo. Je to velmi individuální. Většinou jsem se setkala s velmi srdečnými osobami, které měli i porozumění pro mou příšernou a nedokonalou angličtinu. Spíš než forma pohrdání a výsměchu, kterou znám častěji u české národnosti, jsem se setkala s trpělivým a povzbudivým přístupem. Na co jsem si nezvykla, je anglická kuchyně. Něco mi chutná, ale více inklinuji k naší tradiční české kuchyni. Na druhou stranu je anglická kuchyně velmi zdravá. Hodně ryb, zeleniny a ovoce. Tak jsem to pojala trochu po svém a nyní připravuji doma kuchyni česko-anglickou.

Památky v Londýně

Památek je tady samozřejmě celá řada a všude na internetu se to hemží doporučením, fotografiemi a popisky. Mezi nejznámější patří London Eye, Big Ben, Tower Bridge a Towe of London, ukrývající svou krvavou minulost, Buckingham palace a další. Já osobně jsem si zamilovala sfingy na nábřeží Temže. Zmíněné památky navštěvujeme pokaždé, když za námi přiletí přátelé. 

Napsala: Gabriela Kortová